by Charie <3
Tak daleko...
a při tom tak blízko.
Jsme sedna bytost, ty i já.
Ironii se to zdát?
Proč má duše spřízněná,
tak daleko a tak sama uléhá?
Proč ta, jenž v mém srdci je,
tak daleko a tak sama žije?
Zírat na měsíc a myslet na to,
jestli ho sleduje i moje zlatko.
Doufám, že jednou
naše cesty v jednu splynou
a já uzřím onen dům
kde, napříč všem úklaům,
na mě čeká láska má...
Sama...a tak nádherná..
