Tak jako fenix z popela povstane,
tak i mé srdce se ze zkázy vyvine.
Tak jako víla bez křídel neletí,
tak i můj život se do ticha rozletí.
Tak jako zmíráčka píseň je čistá,
stejně tak odchází i moje láska.
V místech, kde Rowena klid svůj nachází,
leží pak tiše postava v rubáši.
Pod hvězdnou oblohou za zpěvu zmíráčka,
tiše pak umírá s úsměvem na líčkách.
Pod temnou oblohou tiše si spí,
její věčný spánek už nikdo neruší.